Cíl EU snížit emise o 90% do roku 2040

Evropská komise navrhla 2. července 2025 změnu Evropského klimatického zákona stanovující 90% snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Tento návrh vychází z právního rámce daného Evropským klimatickým zákonem, konkrétně z článku 4, který ukládá Komisi povinnost stanovit mezicíl pro rok 2040 jako součást cesty ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Cíl má zásadní význam pro investiční a technologické plánování firem, které se musí připravit na přísnější podmínky v následujících dekádách.

Cíl je bezpochyby ambiciózní, ale vychází z doporučení Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu (ESABCC), která navrhuje snížení emisí o 90–95 % do roku 2040. Analýzy Evropské komise ukazují, že včasné a předvídatelné kroky jsou levnější a efektivnější než opožděné a nárazové zásahy.

Podle Komise je EU na dobré cestě k dosažení cíle –55 % do roku 2030. Je však důležité si uvědomit, že pokles emisí není lineární – největší snížení bylo dosaženo v energetice a průmyslu, zatímco v sektorech dopravy, budov a zemědělství bude snižování v příští dekádě výrazně složitější.

Graf ukazuje zpomalení tempa redukce emisí. Bez nových opatření bude dosažení cíle 90% v roce 2040 velmi náročné.

Kritika návrhu na snížení emisí o 90 % do roku 2040 zaznívá z více zemí. Česká republika a Polsko patří mezi hlavní odpůrce, k výhradám se přidalo i Německo, Itálie či Slovensko – většinou požadují zmírnění cílů nebo více flexibility. Naopak Dánsko, Francie či Španělsko návrh podporují, i když často s podmínkami. EU je tak aktuálně rozdělená a o finální podobě návrhu rozhodne vyjednávání v dalších měsících.

Zatím ne. Jde o návrh Evropské komise, který bude projednán v Evropské radě a v Evropském parlamentu podle řádného legislativního postupu. Právě nyní je klíčová fáze vyjednávání. Konečné znění může být zmírněno či zpřesněno.

Transformace energetiky a průmyslu přináší náklady, které jsou zřetelné hned – dražší vstupy, nutnost změn technologií, restrukturalizace. Oproti tomu přínosy se projeví až později.

Mezi lety 1980-2023 způsobily extrémní počasí a klimatické události v Evropě škody přesahující 790 miliard eur. Pouze za roky 2021-2023 to bylo více než 162 miliard eur.

Ekonomické škody od klimatických událostí v Evropě (1980-2023)

Graf ukazuje rostoucí trend ekonomických škod způsobených extrémními klimatickými jevy v Evropě. Nejvýznamnějšími faktory jsou bouře, povodně a vlny veder.

Ekonomické škody od klimatických událostí v Evropě (1980-2024)

Odkaz: https://www.eea.europa.eu/en/analysis/indicators/economic-losses-from-climate-related

Ne. Cílem klimatické politiky není „ochladit Zemi", ale zastavit zhoršování a udržet fungování společnosti v intervalu, na který je zvyklá. Kritici často zesměšňují opatření tím, že „přece nezastaví tornádu", což je však falešná představa.

Ne. Cíl 90% je celoevropský průměr. Neznamená to, že každý stát nebo sektor musí snížit emise přesně o 90%. Náklady a úsilí budou rozděleny podle konkrétní situace – země, které jsou pozadu, dostanou jiné cíle než například Dánsko.

Významnou novinkou v návrhu je možnost poprvé využít mezinárodní uhlíkové kredity podle článku 6 Pařížské dohody, a to až do výše 3 % celkového cíle od roku 2036. To znamená, že část emisních úspor může být dosažena prostřednictvím investic do klimatických projektů mimo EU, například v rozvojových zemích.

Tato flexibilita může snížit celkové náklady a zároveň přispět k dekarbonizaci v místech, kde by jinak emise dále rostly. V EU už byly využity mnohé levnější možnosti a snížení emisí o posledních 10 až 15 % bude velmi nákladné. Dává proto smysl investovat část prostředků tam, kde stejná investice přinese větší efekt.

Zároveň je ale třeba zmínit obavy z takzvaného greenwashingu, tedy rizika, že některé projekty budou pouze na papíře, bez skutečného dopadu na snižování emisí. Klíčové proto bude nastavení přísných pravidel pro kvalitu kreditů a transparentní ověřování jejich přínosu.

Z pohledu evropského průmyslu a technologických firem je tento mechanismus zároveň významnou exportní příležitostí. Nabízí prostor pro dodavatele obnovitelných zdrojů, úsporných technologií, energetických řešení či know-how, kteří mohou realizovat kvalitní projekty mimo EU a zároveň napomoci splnění evropských klimatických cílů.

Podle nejnovějšího Eurobarometru z roku 2025 si 85% Evropanů myslí, že je klimatická změna vážný problém, a 81% podporuje cíl klimatické neutrality do roku 2050. 88% Evropanů podporuje kroky EU k posílení obnovitelných zdrojů energie a energetické efektivity.

Odkaz: Eurobarometer 2025

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) zůstává podle odborníků jedním z nejefektivnějších klimatických nástrojů na světě. ETS2 pro budovy a silniční dopravu začne v roce 2027 s dvouletou náběhovou fází: v letech 2025-2026 budou dodavatelé paliv pouze reportovat emise; první aukce proběhnou v lednu 2027 a povinnost odevzdat povolenky nastane poprvé v květnu 2028 za emise roku 2027.

• Front-loading nabídky: Pro rok 2027 Komise „přednabitím" navýší počet aukčních povolenek o 30 % (celkem ~1,35 mld.), aby na startu nebyl nedostatek; stejná kvóta se pak postupně odečte z aukcí 2029-2031.
• Ochranný cenový strop 45 €/t CO₂ (v cenách 2020) na roky 2027-2029
• Sociální rozměr: Zhruba čtvrtina výnosů z aukcí půjde do nového Sociálního klimatického fondu (SCF), který má v letech 2026-2032 rozdělit nejméně 86,7 mld. € na podporu nízkopříjmových domácností a mikropodniků při přechodu na čisté vytápění a mobilitu.

Více o Social Climate Fund

CCS (Carbon Capture and Storage) bude nezbytná pro odvětví, která nelze snadno dekarbonizovat. Podle Strategie průmyslového řízení uhlíku z února 2024 bude potřeba zachytit 50 milionů tun CO₂ ročně do roku 2030, 280 milionů tun do roku 2040 a 450 milionů tun do roku 2050.

Odkaz: Industrial Carbon Management

• Exportní dynamika EU: Od roku 2017 se kumulativní hodnota exportu čistých technologií z EU zvýšila přibližně o 65 %.
• Potenciál pro střední a východní Evropu: Studie Světové banky ukazuje, že Polsko, Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko mohou do konce tohoto desetiletí svůj vývoz čistých technologií až ztrojnásobit, pokud zjednoduší povolovací procesy, posílí výzkum a cíleně podpoří škálování inovativních firem.

Odkaz: World Bank Report